Prújem: duben 2026

příběh 118

** update 08:49 mimozemský trpaslíček šlápnul na vejce velmi nočního zajíčka, který vyspával u cesty. se slovy "a hele oběd" vejce odříznul, ta začala hlasitě syčet a než stihl ještě cokoliv říct, explodovaly mu v ruce.
"karma je zdarma, děvko," řekl vysokým hláskem velmi noční zajíček a odhopkal do lesa.

konec konců

** update 13:00 v rámci končího internetu a potažmu celý existence lidstva jsem pro nadřízeného sepisoval podrobný průběh svého pracovního nasazení a zájmů, kterým se věnuju ve volných chvílích v zaměstnání. mám štěstí, že mě pár technologií typu blockchain a virtualizace stále zajímá, takže je o čem psát.

Rusko tvrdí, že dobylo celou ukrajinskou Luhanskou oblast. já nevím, mám takovej pocit, že dobytí luhanský oblasti oznámili už loni, ale internetovým makakům s iq tykve tato informace bude opět stačit.

Trump zvažuje stažení USA z NATO. nemám rád důchodce a moc si přeju, aby starej oranžovej kretén konečně zdechnul.

======

** update 09:41 muselo to přijít, protože každá prdel jednou skončí, zazvoní konec a debilních chcanek je plnej hrnec. koneckonců konec je přirozenou součástí všech konečných příběhů a tento není výjimkou. myslím, že právě dnes je ideální čas oznámit ukončení vychcanýho blogýsku vytvořenýho zbytečnou chcankou pro zbytečný pijáky tvrdých chcanek. dnes naposledy otevřete svá ústa, abych vám do nich zlomyslně nachcal, nasral a nablil.

cestou do práce jedu tramvají plnou sraček, moček a jiných existencí, v jejichž sociální bublině bych nechtěl být. viděl jsem mladý ztracený existence, viděl jsem starý ztracený existence. nechtěl bych už být znovu být mladou ztracenou existencí a už vůbec nechci bejt starou ztracenou existencí.

jdu pěšky, míjím jeden chodecký přechod za druhým, čekám na semaforu a mám chuť upálit čůráky, který nejsou schopni zapnout blinkr při odbočování. vidím dementa u odpadkovýho koše, kterej háže vajgl na zem a serou mě i holubi seroucí na parapet.

stojím frontu na snídani.

jdu do kanclu, piju kafe a jím ranní žrádlo. nekonečnej zkurvenej příběh obyčejnýho maloměšťáckýho těla, jehož jméno bude zapomenuto.

srát, nasrat a posrat život.

„Udělejme z ČT vládní vysílačku.“ Poslanci vybírají nové členy televizní rady. normalizace český televize se blíží a nikdo ze současný opozice s tím nic nenadělá. zaměstnanci čt a český novinářstvo se může vztekat jak chce, ale nasraný můžou bejt jen na bejvalýho premiéra fialu. jeho vláda mohla televizní radu proměnit, ale neudělala to a babiše nic a nikdo nezastaví. vždyť plní jen slib svým voličům a koaličním partnerům.

Muskova droga táhne. Objevili ji už i v Brně, západní Evropa ji bere ve velkém. jako osobně myslím, že evropa ketosračku bere ve velkým už pěkně dlouho, ale teprve teď si toho někdo všiml. keťák je dobrej humáč, zvláště v kombinaci s dalšíma jedama. libová jízda plná zvratků, halucinací a blázince je kombo ketamin + lsd.

V počítači měl 35 tisíc snímků pornografie mladistvých i dětí. Pekař z Plzně dostal podmínku a léčbu. a teď si představte, že by měl na zahradě 35 kytek konopí. to by šel do basy aspoň na šest let.

příběh 117

** update 09:00 mimozemský trpaslíček přiletěl nad jedno větší město plné mírumilovných slušných obyvatel a z létajícího výkoného reproduktoru oznámil, že budou všichni spáleni na prach. než stihnul kdokoliv protestovat, z oblohy začal spalovat domy, obyvatele, zahrady a dokonce i turistický pamětihodnosti.
"proč jsi to vlastně udělal?" zeptal se večer trpaslíčka v baru náhodný cizinec, se kterým popíjel měkký alkohol.
"přišlo mi to jako hodně vtipnej aprílovej žertík," zachechtal se mimozemský trpaslíček, až mu v krku zaskočila sklenice. začal se dusit, nikdo mu nepomohl a tak nakonec udušením umřel.